2019 Nové poznatky ve výzkumu dyslexie

Tento týden, na počest Měsíce informovanosti o dyslexii, prezentovali neurovědci a profesorka Northwestern University Dr. Martha Burns na pátém výročním webináři Scientific Learning aktuální poznatky ve výzkumu dyslexie.

Zde jsou hlavní body z článku, který Dr. Burns, k tomuto tématu napsala:

1. Intervence obvykle nenastupují dostatečně brzy.

Příliš mnoho škol používá k diagnostice dyslexie přístup „ “wait-to-fail” (vyčkejte na selhání), což znamená, že před poskytnutím cílené podpory čekají do okamžiku, kdy děti NEZVLÁDAJÍ čtení. Zní to povědomě? Tento přístup způsobuje dlouhodobé poškození vzdělání studentů, duševního zdraví a budoucího ekonomického úspěchu.

Výzkumná pracovnce Harvardu Dr. Nadine Gaab, Sanfilippo et al. (2019) (a její následovníci) argumentují pro dřívější intervence dyslexie. Říká: „V současné době jsou děti obvykle diagnostikovány na konci druhého nebo začátku třetího ročníku (a mnoho z nich dokonce ještě později), poté, co již dlouhou dobu nejsou schopné naučit se číst a již akademicky zaostaly za svými vrstevníky.“

Spíše než čekat do věku osmi nebo devíti let s diagnostikou a léčbou dyslexie, rodiče, učitelé a kliničtí specialisté umí rozpoznat klíčové lingvistické a předgramotní příznaky u dětí ve věku již čtyř let.

Toto jsou prediktory dyslexie, kterou je třeba u malých dětí hledat:

• má problém přiřazovat příslušné písmenko ke zvuku písmena
• má sníženou schopnost vyslovovat mluvená nesmyslová slova
• má problém identifikovat rýmující se zvuky
• má problém s rychlým automatizovaným pojmenováním (schopnost automaticky si vybavit názvy objektů, písmen nebo barev)
• má nedostatky v porozumění mluvenému slovu
• má nedostatky v receptivní a expresivní slovní zásobě

Když Dr. Burns na webináři shrnula tato zjištění, prohlásila:

„Pokud se k nim můžeme dostat již ve věku 3, 4 nebo 5 let, a můžeme jim pomoci vybudovat jejich kognitivní schopnosti – pracovní paměť a pozornost, vybudovat jejich sluchové zpracovatelské dovednosti, vybudovat mozkovou kapacitu prostřednictvím opakování, aby se mozek stal plastičtější pro smyslové podněty, pak bychom pravděpodobně mohli zabránit mnoha selháním ve čtení, které zažíváme ve školách. “

A co si z toho můžeme odnést? Rodiče, učitelé a kliničtí specialisté by měli hledat prediktory dyslexie u dětí již v předškolním věku. Náprava by měla začít co nejdříve, a ne až když dítě selhává ve čtení ve škole.

Přečtěte si celý článek zde.

2. V dyslektickém mozku je slabé sluchové přenášení.

I když existuje široká shoda v tom, že dyslexie je primárně sluchová porucha, nikoli vizuální, její přesné nervové mechanismy jsou stále nejasné. Mezinárodní výzkumný tým, který objevil široce přijímaný předpoklad, že dyslexie je způsobena atypickou strukturou v mozkové kůře, nedávno objevil slabost předkortikálního zpracování v dyslexickém mozku.

Ve svém článku v Journal of Neuroscience, Tschenstscher et al. (2019) uvádí, že ve srovnání s neurotypickými mozky mají dyslektické mozky ve vláknitém traktu nerozvinutou bílou hmotu, která spojuje levý zvukový talamus se sluchovou kůrou.

Jinými slovy, pojivový můstek mezi thalamem a mozkovou kůrou je v dyslektickém mozku slabý. Thalamus je bránou k šíření zvuku v mozku.

Dr. Burns vysvětlila:

„Když něco uslyšíte, brána do každé části vaší kůry – vaše smyslová kůra – je thalamus. Thalamus tedy distribuuje signál. “

Tato slabě rozvinutá struktura způsobuje potíže s vnímáním a zpracováním rychle se měnících zvukových informací.

A co tedy říci závěrem této druhé části?

Za prvé, dyslexie je neurologická porucha – je to stav, který pramení z fundamentálních rozdílů v mozku, což není chyba dítěte. To znamená, že nejúčinnější dyslektické intervence posílí tyto specifické nerozvinuté oblasti mozku.

Za druhé, dyslexie je problém sluchového zpracování. Úspěšné intervence budou trénovat mozek, aby zlepšily rychlost sluchového zpracování, což zase zlepší čtenářské dovednosti.

Přečtěte si celý článek zde.

Jak využít neurovědecké výzkumy k nápravě dyslexie

Program, který effektivně posiluje tyto specifické nerozvinuté oblasti mozku, a který zároveň trénuje mozek, aby se zlepšila rychlost sluchového zpracování a zlepšilo se čtení dítěte je program Fast ForWord, který je součástí SciLearn English. Tento program je celý v angličtině, ale i přesto se v mnoha ne-anglicky mluvících zemích včetně České republiky a Slovenska používá k nápravě dyslexie, poruchy auditorního zpracování, poruch pozornosti a lehčích forem poruchy autistického spektra (PAS).

Dle našich zkušeností s českými a slovenskými dětmi, při intenzivním tréninku 5x týdně 30-50 minut se dyslexie výrazně zlepšila již po 4-6 měsících. V některých případech se žáci zlepšili natolik, že došlo i ke zrušení diagnózy. K takto výraznému zlepšení dojde nejdříve po 8 měsících intenzivního tréninku.

Vyzkoušejte si demo programu zdarma.

Pokud jste klinický logoped nebo speciální pedagog a máte zájem tento program využívat ve své praxi, kontaktujte nás.

Fast ForWord je řešení pro rozvoj čtení a jazyka. Je to program, který posiluje kognitivní dovednosti, jako je sluchové zpracování, pracovní paměť a fonologické povědomí, a současně rozvíjí základní čtenářské dovednosti. Výzkum zjistil, že Fast ForWord je pro studenty s dyslexií zvláště účinný.

Více o programu a demo zdarma zde >>.