Nejdřív by se měli naučit česky?

Na Facebooku se to hýří hláškami na výuku angličtiny, které se točí kolem toho, zda má vůbec smysl děti učit angličtinu, když (údajně) dnešní školáci neumí ani pořádně česky. Pokud patříte mezi ty, kteří s těmito výroky souzníte, nebo je dokonce píšete do komentářů, tenhle článek je věnován Vám.

Cílem je podívat se na tuto otázku co nejvíce objektivně a rozebrat si některé mýty a pocity, které občas zastíní objektivní realitu.

Umí dnešní školáci česky?

Školní děti nečtou, nerozumí čtenému textu, mají malou slovní zásobu … výčet stížností na kvalitu zvládnuté mateřštiny je mnoho. Můžete je slyšet od některých rodičů i učitelů a asi nejvíce všeobecnému názoru pomáhají média, která čas od času zveřejní poplašnou zprávu ohledně zoufalého stavu češtiny u dnešních školních dětí většinou podloženou jen názorem několika jedinců, zpravidla učitelů.

Pojďme se na to ale podívat bez emocí a zkusme najít nějaké měřitelné výsledky, které nám pomohou tuhle otázku rozklíčovat. Poslouží nám k tomu státní zkoušky z češtiny, které by měly poskytnout objektivní pohled na celostátní situaci.

Nejprve se podívejme na přijímací zkoušku z češtiny na střední školy, která hodnotí znalost v 9. třídě a přijímačky na 8letá gymnázia, která hodnotí znalost v 5. třídě. Vloni páťáci v průměru dosáhli v češtině 54 % (pro srovnání z matematiky jen necelých 45 %) a v 9. třídě z češtiny v průměru dosáhli téměř 56 % (ve srovnání s pouhými 45 % z matematiky).

Pak se podívejme na státní maturitní zkoušku z češtiny, kterou musí dělat všichni maturanti a v minulém roce z ní propadlo necelých 5 % maturantů. Možná by bylo vhodné to také porovnat s maturitní zkouškou z matematiky nebo angličtiny, kde propadlo skoro 17 % a 20 % – tady je dobré si uvědomit, že maturita z matematiky a angličtiny je volitelná, takže by se mělo předpokládat, že ji dělají jen ti, co si ji vybrali, takže úspěšnost by měla být vyšší, a ne nižší než u češtiny.

Na základě těchto výsledků bychom spíše měli tlouci na poplach matematice nebo případně angličtině, ale rozhodně ne češtině.

Někdo by samozřemě mohl namítat, že tohle jsou výsledky těch „chytřejších“ žáků, kteří se hlásí na maturitní obory nebo na gymnázia, ale ruku na srdce, znalost mateřštiny, ať je to čeština nebo jiný jazyk, je vždy částečně závislá na akademické inklinaci jednotlivce, takže je zcela nereálné očekávat dokonalou znalost jazyka u lidí, kteří nejsou tzv. studijní typy.

Pak samozřejmě budou i rozdíly ve stylu výuky, úspěšnosti učitelů zaujmout žáky a také podpory rodičů, kteří mateřštinu děti v raném věku učí, a tím jim dávají základ, na kterém později ve škole staví.

Důležité myslím je, že děti češtinu zvládají natolik, aby v ní byly schopny komunikovat. Možná některé děti nečtou příliš rychle, možná si někteří pletou měkká a tvrdá i-y, ale stejně na tom je řada dospělých. Ale důležitější je myslím otázka, zda a jak je to omezuje v jejich životě a úspěších.

Jak moc je čeština pro úspěšnost dnešních školáků důležitá?

Hledat objektivní odpověď na tuto otázku bude složitější. Samozřejmě můžeme najít řadu úspěšných lidí, kteří vám řeknou, že jejich česká gramatika není nic moc a vůbec jim to v životě nebrání. Pak také najdete spoustu těch, kteří vám budou tvrdit, že bez precizně zvládnuté české gramatiky budete vždy vypadat jako nevzdělanec a těžko se budete v životě uplatňovat.

Najít objektivní pravdu je asi marné. Tak se místo toho podívejme na několik možných názorů k zamyšlení.

Důležitost češtiny při hledání práce

Zkuste si vygooglit, jak se dívají na znalost češtiny zaměstnavatelé a nejspíš na vás budou vyskakovat články o tom, jak češi neumí jazyky a jaký je to handicap, ale o tom, že by zaměstnavatele trápila špatná úroveň češtiny nikde ani zmínka. Může to být prostě tak, že kritizujeme naše školáky zbytečně a chceme je cepovat v něčem, co pro jejich zaměstnatelnost nemá žádný nebo jen velmi malý vliv? Neměli bychom se soustředit na dovednosti, které jim reálně pomohou uplatnit se na trhu práce – jako třeba angličtina?

Poznámka: Ke všemu samozřejmě existují výjimky, učitelka češtiny, spisovatel, reportér nebo copywriter samozřejmě musí mít češtinu v malíčku, ale o nich tenhle článek není.

Důležitost češtiny pro další rozvoj člověka

Tohle je myslím stěžejní otázka – čeština je krásný jazyk, mám jí ráda, je to moje mateřština, ALE máte-li nějaké hlubší zájmy, zejména pokud se týkají něčeho aktuálního – třeba vědeckých studií nebo i moderních technologií či vychytávek – tady vám čeština prostě stačit nebude. Přiznejme si to, jsme maličký stát a krásná čeština je z globálního hlediska spíše zájmovým jazykem, kterým se domluví jen necelé dvě desítky milionů lidí, což je jen kapka v lidském moři nebo chcete-li být přesnější necelých 0.025 %. Spousta věcí byla do češtiny přeložena, ale většinou se zpožděním, někdy ne zcela přesně, a hlavně veliká hromada věcí do češtiny přeložena ani nebyla.

Angličtinou hovoří na světě asi 1.5 miliardy lidí neboli téměř 19% celosvětové populace. To je 760x víc než česky. Díky tomu je jen málo informací, které nejsou k dispozici v angličtině.

Umět anglicky není výhodné jen pro uplatnění na trhu práce, ale také – a možná především – v uplatnění v běžném životě a při studiích. Mám doma 2 bilingvální děti a už od 1. třídy jsem pozorovala, jak nesmírnou výhodu jim angličtina přinášela. Když se dcera ve škole v 1. třídě dozvěděla něco o černých dírách, hledala jsem informace vhodné pro její věk na tohle komplikované téma na internetu a hle – našla jsem, ale jen v angličtině – byl to krásný video dokument, který jí vše vysvětlil a podpořil její zájem o Vesmír.

Pokud anglicky umí rodič, mohl by to samozřejmě přeložit, ale jen pouhých 15 % české populace umí anglicky na maturitní úrovni a ještě méně na skutečně funkční úrovni. A i tak, nebylo by jednodušší naučit dítě anglicky? Je lepší dát hladovému rybu, nebo ho naučit rybařit?

Proč by se školní děti měly naučit dobře anglicky?

Naučit školáka anglicky je jako ho naučit rybařit. Angličtina mu rozšíří obzory, ať už při hledání na internetu nebo při poznávání jiných zemí či kultur. A až bude čas zapojit se do pracovního procesu, bude pro něho snazší najít si práci.

Tady je samozřejmě ale trochu problém, protože většina dětí anglicky neumí, i když jí ve škole mají. Zvládnout řeč dokonale totiž chce čas, správnou metodu a důslednost. A proto jsme do Česka přivezli nejúčinnější program na výuku angličtiny, který vědci vytvořili – SciLearn English. Děti, které s tímto programem pracují, dosahují úžasných výsledků. Není výjimkou, že mají maturitní úroveň angličtiny už na základní škole. Neumí sice anglicky lépe než česky, jak to někteří trollové na Facebooku tvrdí, ale umí anglicky natolik dobře, aby dokázali sledovat filmy, číst texty a popovídat si s cizincem. To je skvělý základ, který jim do života dá víc než jednička z diktátu z češtiny.

Kdo za to může, že děti neumí dobře česky?

Ještě je tu jedna věc, kterou bychom asi kvůli objektivitě neměli opomenout, a to je snižující se úroveň češtiny u dětí, které do školy teprve nastupují. Na tohle si stěžují hlavně logopedi, protože k nim pak děti ze školy posílají, aby jim pomohli. Tento aspekt nedobrého stavu češtiny u některých dětí by nebylo dobré zlehčovat. Nemám teď na mysli vývojové dysfázie a poruchy, které rodič nemůže ovlivnit. Mám na mysli děti, jejichž jazyková vybavenost zaostává proto, že s ním rodiče prostě nemluví. Zpravidla jde o děti, které tráví dlouhé hodiny denně u tabletu, počítače nebo mobilního telefonu. Ale ani u těchto dětí není řešením to, že jim odepřeme výuku angličtiny do té doby, než doženou své nedostatky v češtině, a to hned ze dvou důvodů.

Jednak výzkumy ukazují, že učení se dalšího jazyka podporuje rozvoj primárního jazyka, takže paradoxně výuka angličtiny může dítěti zlepšit celkový jazykový cit, procvičuje části mozku zodpovědné za rozvoj jazyka a tím mu pomáhá zlepšit i jeho mateřštinu.

Druhým důvodem je to, že tyto děti jsou už tak znevýhodněné, a tím, že jim odepřeme výuku angličtiny, která jim může jen otevřít obzory a pomoci až jednou budou hledat práci, nebo budou chtít cestovat, jim jen zvětšujeme jejich znevýhodnění.

Takže ani u těchto dětí rada „nejdříve ať se naučí česky“ nikomu nepomůže.

Na závěr

Pokud jste to dočetli až sem, tak věřím, že vámi mávají emoce – buď se mnou souhlasíte nebo vehementně nesouhlasíte. Ať je to tak či onak, zvu vás, abyste svůj názor pod tento článek napsali. Jen vás žádám o to, abyste se snažili své názory vysvětlit a podložit objektivními argumenty a o vynechání jakýchkoliv vulgarismů. Příspěvky, které tato pravidla dodrží, zveřejníme.

Učitelé angličtiny na ZŠ! Obohaťte výuku angličtiny zajímavými STEM články, videi a pracovními listy

Chcete udělat z výuky angličtiny nezapomenutelný zážitek? Máme pro Vás něco, co Vaše studenty zavede za hranice běžné učebnice - fascinující spojení angličtiny a STEM témat (Science, Technology, Engineering, and Mathematics)!
V naší široké škále 15 článků se spoustou doprovodných materiálů (audio, video, pracovní listy), které vycházeli jako součást anglického časopisu JUMP pro začátečníky (jazyková úroveň A0 – A1, vhodné pro 3. – 7. tř. ZŠ) objevíte angličtinu v novém světle. Zapojte své studenty do téměř reálných situací, kde budou používat angličtinu při prozkoumávání světa vědy, techniky, inženýrství a matematiky.

Registrace je ZDARMA pro všechny učitele! 

Otevřete svým studentům okno do světa angličtiny spojeného se světem STEM a posuňte výuku na další úroveň.

Komentáře
  1. Eva Říhová napsal:

    Dobrý den,

    Jsem zastánce se učit cizí řeči i když třeba pořádně neumějí češtinu. Moji dva vnuci souběžně od mateřské školky mluví i česky (doma) i anglicky a rozhodně žádnou újmu jim to nedělá – naopak, mohou jet do ciziny a domluví se. Co je vlastně umět česky? Domluvit se neb správně psát bez chyb? To by mohlo být předmětem diskuze. V dnešním světě je důležité se dohodnout a ti výteční brilantně i psát.

    To je můj názor 75 leté důchodkyně, která i v totalitě byla vedena ke studiu jazyků ač jsem technik a nejdou mi snadno.

    Zdraví

    Eva Říhová

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů