Jak čeští žáci (ne)umějí anglicky a co s tím

O tom, že angličtina je v dnešním světě důležitá, není pochyb. Proto ji také žáci mají na základní škole povinně už od třetí třídy. Na některých školách začínají s výukou dokonce už v první třídě, takže žáci opouštějící základní školu mají za sebou až devět let angličtiny, a přesto se drtivá většina z nich pořádně nedomluví. Čím to je, čí je to vina a co se s tím dá dělat?

Takhle to vypadalo, když znalost angličtiny u školáků zkoušela ČT před jednou základní školou…

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

I když někteří lidé rychle dojdou k závěru, že je to vina učitelů, tento problém je daleko komplexnější, než abychom to mohli svádět na jednu příčinu. Nakonec i děti ze škol, kde se angličtině více věnují, mají angličtinu sice lepší, ale většina z nich ji neumí tak, aby ji dokázaly používat v běžném životě a třeba se v ní mohly i dál vzdělávat.

Než se pustíme do dalšího povídání o příčinách a možnostech, jak tuto situaci zlepšit, je potřeba si vysvětlit, že v tomhle článku nepůjde o to, jak dotáhnout děti na slušnou známku z angličtiny, případně i k úspěšnému složení zkoušky na úrovni, kterou vyžadují osnovy, protože osnovy toho po žácích zas tak moc nechtějí. Úroveň A1, která se očekává na konci páté třídy, a A2, kterou mají žáci dosáhnout na konci deváté třídy jsou tak minimální, že i kdyby jí žáci dosáhli (a z testů víme, že až polovina žáků ani tohle nezvládne), tak jejich používání angličtiny bude dost omezené.

Zaměříme se tedy na to, co brání školním dětem naučit se anglicky tak, aby angličtinu mohly v životě běžně používat. V zásadě jsou důvody dva: používání metod, které nejsou v souladu s přirozeným učením jazyka a tím zpomalují výuku, a skutečnost, že děti netráví učením se jazyka dostatek času.

Metody výuky nejsou v souladu s přirozeným učením jazyka

Když se podíváte do dnešních učebnic angličtiny, tak zjistíte, že jsou sice barevnější, může se do nich psát, ale jinak se zas až tak moc neliší od těch, které jsme měli ve škole my, rodiče dnešních školáků. Občas děti využívají online programy na angličtinu, které jsou interaktivnější, využívají možnosti přehrávání správné výslovnosti, ale je to stále jen vylepšená verze té stejné metody, kterou známe z našich školních let. Děti se učí slovíčka překládat z češtiny do angličtiny, učí se gramatická pravidla a jejich aplikaci pomocí pouček, které si mají zapamatovat, a pak si na ně během tvorby anglických vět vzpomenout a správně je aplikovat. To vše si zkouší ve cvičeních, která procvičují to či ono, a pak se posunou do další lekce.

Zkuste si ale vzpomenout na to, jak se vaše dítě učilo česky. Nejprve se naučilo řeč správně slyšet, aby vnímalo jednotlivá slova, pak se pustilo do přiřazování významu slov, ale nepřekládalo si je – utvářelo si spojení mezi věcí nebo jevem a slovem – a průběžně se učilo gramatiku od slovních spojení, přes krátké věty, až k dokonalému zvládnutí řeči. Než šlo dítě do první třídy, už umělo bravurně skloňovat, časovat, stupňovat a poradilo si s kdejakými gramatickými záludnostmi bez toho, aby ho někdo učil gramatická pravidla. Jde o přirozený vývoj řeči. Bilingvální děti se úplně stejným způsobem naučí i dva jazyky, tak proč se jazyk učíme ve škole tak odlišně?

Učit se jazyk ve škole je jiné než učení se mateřštiny

Tady určitě mnozí, kteří studovali vývoj řeči, namítnou, že je to samozřejmě jiné učit se jazyk od narození a že se jinak člověk učí jazyk později. Možná se vrhnou i do vysvětlování senzitivního období na vývoj řeči, které podle mnoha zdrojů končí kolem šestého roku života, a tím pádem se na učení dalšího jazyka musí jít jinak…

Pojďme se na to ale podívat trochu z jiné strany. Zkusme se otevřít možnosti, že mozek školního dítěte je pořád ten stejný (i když o něco vyspělejší) než mozek miminka či batolete. A možná bychom se mohli inspirovat tím, jak se přirozeně tenhle mozek učil svou mateřštinu a zkusit se učit angličtinu podobně. Nakonec nemáme co ztratit, když víme, že současné metody selhávají v tom, aby se naše děti naučily za devět let anglicky tak, aby mluvily alespoň jako šestiletý rodilý mluvčí.

Role češtiny při učení angličtiny

Jedním ze zásadních rozdílů mezi učením mateřštiny a angličtiny je to, že se v angličtině používá čeština k vysvětlení významu slov. Je to taková past, do které všichni padáme od okamžiku, kdy se čeština rozvine na úroveň, kdy jí začínáme rozumět. Takže už tříleté děti si začínají překládat, když jim to umožníme. Přesto, že se určité úrovni používání mateřštiny nelze vyhnout, je ale žádoucí ji z výuky maximálně eliminovat.

Víte, proč se v zahraničí naučíte jazyk daleko rychleji než doma? To, že na vás všichni mluví jen anglicky, a vy nemáte možnost se zeptat, jak je to česky, vás nutí si význam vydedukovat, nechat si to zopakovat, zkoušet slova podobného významu a tak dále. To všechno vede k rychlejšímu a přirozenějšímu rozvoji jazyka. Pokud jste takovéto ponoření do jazyka zažili, tak víte, že si rychle zdokonalujete jazyk, ale když chcete něco, čemu perfektně rozumíte, přeložit, lapáte po českých slovech. Je to tím, že se učíte jazyk podobně, jako jste se kdysi naučili svou mateřštinu. Plynulý překlad se můžete doučit daleko snadněji – chce to jen trénink. Ale angličtinu budete válet mnohem lépe, než kdybyste se jí pomocí překládání učili od začátku. Pokud tuhle zkušenost nemáte, tak věřte, že angličtinu se lze učit úplně bez češtiny v učebnicích a až na malé výjimky také bez češtiny při hodinách. Jde to a pomáhá to k rychlejšímu rozmluvení.

Gramatické poučky nebo přirozená absorpce

Už jsme si zmínili to, že dítě se žádné gramatické poučky neučí, a přesto mluví gramaticky správně. Jak se to naučilo? Odposlouchalo to a vyvodilo si to z kontextu. Náš logický mozek je samozřejmě rozvinutější než mozek batolete, takže nás to táhne k tomu si sepsat nějaká pravidla a učit se je logicky používat. Kromě toho, že každé pravidlo má nespočetně výjimek, je tu ale ještě jeden zásadní problém: pravidel je spousta a jejich logické zpracování trvá dlouho, takže buď z nás angličtina poleze jak z chlupaté deky nebo je prostě aplikovat nestihneme a budeme mluvit s chybami.

Řešením opět je, učit se gramatiku odposloucháváním. Jde to, a za chvilku se dostaneme k programu, který je přesně takhle nastaven. Nejprve ale jedno malé varování – děti, které se takhle naučí gramatiku, ji budou perfektně umět aplikovat při běžné řeči a nesprávné výrazy je budou „tahat za ucho“ stejně tak, jako si všimnete chyby v češtině, ale budou se muset doučit pravidla, pokud po nich budete chtít vyplňovat cvičení v učebnicích. Řešením samozřejmě může být, že začneme angličtinu testovat tak, že budeme pouze zkoumat, jak dítě rozumí mluvené řeči a jak mluví, jak čte a zda rozumí čtenému textu a ne to, jestli umí dát určité slovo vytržené z kontextu do nějakého gramatického tvaru.

Kolik času je potřeba ke zvládnutí jazyka

Teď se dostáváme k druhému problému, který studenti angličtiny mají, a to je nedostatečné množství času strávené s jazykem. Naučit se jazyk na běžnou komunikativní úroveň, abychom se dokázali pobavit prakticky o čemkoliv se slušnou slovní zásobou a zvládnutou běžnou gramatikou, to vyžaduje čas. Pokud čekáte nějaký zaručený návod, jak se naučit perfektně jazyk za 3 nebo 6 měsíců, tak musíte zkusit nějaký jiný web, protože z našich zkušeností tohle reálné prostě není.

Když se vrátíme k přirozenému vývoji jazyka, tak dítěti to trvalo zhruba šest let dostat se na takovou úroveň. Tak proč naše děti po šesti, devíti, nebo třeba dvaceti letech ještě anglicky neumí jako šestiletý rodilý mluvčí a je vůbec reálné se za šest let na takovou úroveň dostat? Je a ukážeme si jak.

Nejprve si ale řekneme, jak je to s tím časem. Žáci mají ve škole 3 vyučovací hodiny skupinové angličtiny týdně. Víme, že tohle nestačí. Bude hodně záležet na tom, jak moc se dítě věnuje angličtině i mimo školu, a také co v angličtině mimo školu dělá. Pokud stráví hodně hodin hraním videoher v angličtině, kde je součástí komunikace s dalšími hráči, bude jeho angličtina mnohem lepší a pohotovější, ale stále to asi ještě nebude úplně ono, podobně jako jsme to viděli v reportáži výše.

Pokud svůj čas bude trávit poněkud více cíleně tím, že použije například program SciLearn English, bude se posouvat v angličtině rychleji, a jakmile se dostane na úroveň, kdy začne rozumět větší části mluvené řeči, bude moci zařadit angličtinu i do jiných činností, jako například sledování seriálů v angličtině nebo čtení anglických časopisů. Mimochodem, existují i časopisy, které tohle umožní i těm, kteří za sebou mají teprve první rok angličtiny, jako například časopis JUMP.

Jak se učit jazyk rychleji a lépe

Pokud jste se dostali ve čtení až sem a nepřeskočili jste předchozí pasáže, pak vám tohle bude dávat smysl. Popíšeme si, jak překlenout dva zásadní problémy s běžnou výukou angličtiny, a to je učit se metodou přirozenou našemu mozku a věnovat učení více času, takže ve výsledku se žák za jeden školní rok může posunout až o tolik, kolik toho po něm chtějí osnovy za 3-5 let!

Všichni víme, že nejsnadněji se jazyky učí malé děti. Ale pokud jste to s vašimi dětmi nestihli a oni už jsou školáci, nic není ztracené. Díky nejnovějším poznatkům neurovědy o rozvoji řeči totiž existují způsoby učení, které imitují přirozenou tvorbu neuronových vazeb pro řeč (jak tomu bylo v dětském mozku ve velmi raném věku) pomocí speciálních cvičení.

Součástí programu je příprava mozku na angličtinu – jsou to cvičení podobná počítačové hře, jež vašemu školákovi (nebo Vám) pomohou vytvořit otisky anglických fonémů (hlásek) v mozku – to umožní angličtině lépe rozumět a dokonaleji ji vyslovovat. Současně stejná cvičení jsou i kognitivním tréninkem mozku – takže student se dokáže na angličtinu lépe soustředit, více si pamatuje a také řeč rychleji zpracovává, takže je při mluvení pohotovější.

Příprava mozku na angličtinu většinou zabere 3-6 měsíců – podle toho, jak často student s programem pracuje a jak mu to jde. Pak následuje intenzivní trénink angličtiny, kde se střídají cvičení na přirozené absorbování slovní zásoby a gramatiky s cvičeními na čtení anglických textů a koučování výslovnosti studenta. To vše je zakomponováno do programu, který využívá nejmodernější vědecké poznatky o rozvoji řeči a kombinuje to s umělou inteligencí, která se průběžně přizpůsobuje studentovi doslova s každým kliknutím myši. Student se tak učí jen to, co potřebuje a posouvá se dopředu jak nejrychleji mu to jeho mozek umožní.

Takže nejen Vaše dítě školou povinné, ale i Vy máte skvělou šanci na vytvoření „anglického mozku“ a dokonalé zvládnutí anglického jazyka díky programu SciLearn English. Děti, které začínají na prvním stupni, většinou dosáhnou maturitní úrovně ještě před odchodem ze základní školy. Vaše dítě tak může patřit k těm, kteří angličtinu zvládnou už na základní škole a budou ji moci používat jako svůj druhý jazyk a dále se i v angličtině vzdělávat.

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

Pokud Vám program zaujal, vyzkoušejte demo zdarma nebo pokud potřebujete víc informací o programu, poslechněte si webinář. A pokud chcete, aby si Váš školák zlepšil angličtinu, mrkněte na naši akci pro školáky.